Martin Františák
Doma
Premiéra 12. února 2005
osoby a obsazení:
Doma
Premiéra 12. února 2005
osoby a obsazení:

DOMA JE...
...když taťka chodí pracovat do práce a domů z práce.
...když mě brácha straší a mamka vaří.
(7 let)
...koule, není to čtverec, nemá hrany ani vrcholy, proto tu žádná nebezpečí nečekají
(11 let)
...tam kde hoří oheň i za povodně.
(17 let)
...živá rakev umírajícího mládí, jen jednou zapálená svíce nikdy nevyhasínající.
(18 let)
...vůně smíchu po obědě, pevnost ve změti zákeřné nejistoty.
(19 let)
...úder srdce
(25 let)
...trnky pořezané, branka otevřítá, pluh v trávě zaprstený, dřevo u kamení, hruška zlomená, rosy na listoch, v rosách světe, ticho tu je, vánek po ledu popraskaném... doma
...když taťka chodí pracovat do práce a domů z práce.
...když mě brácha straší a mamka vaří.
(7 let)
...koule, není to čtverec, nemá hrany ani vrcholy, proto tu žádná nebezpečí nečekají
(11 let)
...tam kde hoří oheň i za povodně.
(17 let)
...živá rakev umírajícího mládí, jen jednou zapálená svíce nikdy nevyhasínající.
(18 let)
...vůně smíchu po obědě, pevnost ve změti zákeřné nejistoty.
(19 let)
...úder srdce
(25 let)
...trnky pořezané, branka otevřítá, pluh v trávě zaprstený, dřevo u kamení, hruška zlomená, rosy na listoch, v rosách světe, ticho tu je, vánek po ledu popraskaném... doma
SLOVO O HŘE
Scénář je pevně zakořeněn do Valašska a vychází z hluboké znalosti lidí, kteří zde žijí. Hraje se o obyčejných věcech každodenního života, řeší se konflikty, které nám mohou připadat žabomyší, ale pro ně jsou důležité. Syrový reál je vědomě kombinován se znakem a básnickými obrazy. Do dvou dnů jsou nahuštěny události, na kterých si uvědomujeme koloběh života se všemi radostmi a strastmi, se smrtí, v jednom okamžiku se v podstatě hraje minulost, přítomnost i budoucnost.Setkáváme se se svéráznými figurkami. Hraje se o tom, co je doma, ale také o hledání sama sebe, svého místa v životě, o pospolitosti a kořenech. Hra je napsána přímo pro náš soubor a všichni vědí, o čem hrají, a stojí si za tím, co říkají. Je to o tvrdé realitě současné valašské dědiny, o jejím syrovém životě, ale i o tom, že se zde promítají věci, o kterých se jakoby nemluví, ale dobře se o nich ví.
...to se musí vidět!








