23. ledna 2008 v 0:56 | studující sumiko
|
S tímhle jsem se patlala dneska celý den....jen tak k nakouknutí...:)
OBYVATELSTO
Lidnatost Česka dosahuje 10,3 mil.obyvatel (zhruba jako Belgie, Portugalsko,Řecko, Maďarsko, je vyšší než ve Švédsku, Finsku, Norsku, Rakousku, ale nižší než v Nizozemsku); 13.nejlidnatější stát Ev (ze 43)
Hustota zalidnění 131 obyvatel/km² (3x větší hustota než je evropský průměr. 12. místo v Ev)-podobná jako v Dánsku, Polsku, Maďarsku, Albánii. Je mírně nadprůměrná (souvisí s polohou, nadmořskou výškou, klimatem i se stupněm rozvoje)
Rozdílnost je dána přírodními i sociálně-ekonomickými faktory (okrajová poloha, koncentrace průmyslu a služeb)
Nejnižší hustota zalidnění:
při JZ hranici od Jindřichova Hradce po Tachov (výjimkou České Budějovice), Pelhřimov, Plzeň-sever a Rakovník
Nejvyšší hustota zalidnění:
silně industrializované a urbanizované okresy (Praha, Plzeň, Brno, Ostrava, Kladno,…)
=největší hustota v Ev->BELGIE;největší na světě BANGLADÉŽ
Přirozený pohyb obyvatel
-menší výkyvy do roku 1945, po válce vlna natality vrcholila, pak klesala; vrcholy v 60. a 70. letech byly dány příznivou věkovou skladbou (silné ročníky) i populačními opatřeními státu, od té doby porodnost trvale klesá, mortalita vcelku stagnuje, přirozený přírůstek přešel v pol. 90. let do stagnace až úbytku
->během 90. let došlo ke změnám v demografickém chování obyvatel:
-nízká plodnost
-zvyšování věku matek při narození prvního dítěte
-pozdější vstup do manželství
-snížení potratovosti
-prodloužení střední délky života (muži-70,5 a ženy 77,5 let)
vzhledem k nízké natalitě a snižování úmrtnosti lze v Česku očekávat stárnutí populace
Zastoupení ve věkových kategoriích
Do 16 (předproduktivní) 25%
16-52 (produktivní) 58%
Nad 65 (poproduktivní) 20%
-přirozená porodnost 9‰
-přirozená úmrtnost 10‰
Územní pohyb obyvatel
-výrazný vliv mělo vystěhování Němců v letech 1945-1946
-probíhala migrace z venkova do měst (ze zemědělských do průmyslových oblastí)
-politicky motivovaná emigrace ve 40. letech byla v 90. letech vystřídána imigrací (Ukrajina, bývalé SSSR)
Národnostní skladba
-Česko je homogenní, jednonárodnostní stát (Češi tvoří 94%
-nejpočetnější národnostní menšiny:přes 2% Slováci
0,5% Poláci
0,4% Němci
Závažnější je problém vztahů s romskou komunitou (rasové a sociální problémy) 250-300 000 Romů
Náboženská skladba obyvatel
věřící 45% (v okolních státech 65-70%)-historická tradice a období komunismu
->v SZ Čechách nejméně věřících x na J.Moravě počet stoupá
EKONOMIKA
Vývoj české ekonomiky
-po rozpadu Rakouska-Uherska se na území Československa nacházelo 70% průmyslu, předmnichovská ČSR patřila mezi průmyslově vyspělé státy EV
-2. sv. válka se ČSR ve srovnání se sousedy dotkla jen v menší míře, válečné škody byly menší, v r. 1948 již dosáhlo předválečné produkce
-v 1948 bylo zlikvidováno soukromé vlastnictví a ČSR začleněna do sovětského bloku; ekonomika nebyla ovlivňována zájmy a potřebami obyvatel, ale zájmy RVHP (preferuje těžký průmysl)
-v 70. a 80. letech se dynamika ekonomiky zpomalovala, zaostávala za pokrokem na Západě, zemědělství na solidní úrovni díky dotacím státu, služby málo rozvinuté
- po roce 1989 nastala privatizace (převod do soukromého vlastnictví), transformace ekonomiky probíhala vcelku úspěšně
Zemědělství
Využití: 1)výroba potravin
2)suroviny pro další zpracování
3)krmivo
Druhy zemědělství Společenské podmínky
1.tradiční zemědělství-převažuje v ČR 1)hnojiva
2.ekologické(naturální)-bez použití pesticidů 2)pesticidy
-> zemědělství se dotuje 3)podpora
Přírodní podmínky
1)klimatické
2)kvalita půd
3)relief
-naše přírodní předpoklade lze označit za průměrné až horší
-v České Republice se využívá 50% půdy k zemědělství
Z toho je 72% orná půda
22% louky
6% chmelnice,vinice,sady,zahrady,…
Na základě přírodních faktorů byly u nás vymezeny 4 zemědělské oblasti:
1.kukuřičná-pouze malá rozloha na JV Moravě (kukuřice, zrno, cukrovka, zelenina, ovoce, vinná réva)
2.řepařská-Polabí, Hornomoravský úval (vhodná pro obilniny, cukrovou řepu, rané brambory)
3.bramborářská-Českomoravská vrchovina, výše položené oblasti (brambory, krmné oblïlniny, řepky)
4.horská-podíl orné půdy malý, spíše louky, pastviny (brambory, oves)
Základní rostlinná výroba
-rostlinná výroba se podílí na zemědělské produkci asi 45%
Základním produktem jsou obiloviny (asi na 50% orné půdy), Česko je prakticky soběstačné
1.nejvíce se pěstuje pšenice (asi ½ produkce obilovin);výroba mouky a poté pečiva
2.ječmen (na výrobu sladu a poté piva)
3.žito,oves (zmenšují se plochy);využívají se jako krmivo nebo jako zdravá výživa
Další plodiny
-kukuřice- (na zrno, krmivo,na siláž-sklízí se zelená), jen v nejteplejších oblastech
-brambory- (Českomoravská vrchovina)
-cukrová řepa- zmenšují se plochy,kvůli kvótám EU
-řepka olejka- zvětšují se plochy(řepkový olej-bionafta)
-zelenina- pěstuje se na J.Moravě,v blízkosti velkých měst (rychle se kazí),
-ovoce- pěstuje se po celé ČR,Litoměřicko(ovocné sady), Kolínsko, J Morava(vinná réva)
-vinná réva- na J.Moravě
Živočišná výroba
-55% zemědělské výroby, je vyrovnaná s rostlinnou, její podíl však klesá (snižují se stavy zvířectva, zejména skotu)
Chov skotu
-hovězí -snižoval se počet kvůli nemoci šílených krav, snížená konzumace masa a mléčných výrobků
- chová se na celém území ČR,počet stád se
postupně snižuje (zhruba na ½),
2 plemena: 1)na maso-vyhání se na pastvu(extenzivní chov)
2)na mléko-ustájené (intenzivní chov)
Chov prasat
-vepřové -snižovala se konzumace, a tak se snížil i počet
-v ČR rozšířen(chov ve velkovýkrmnách a v oblastech s dostatkem krmiva), spotřeba vepřového masa je větší než spotřeba hovězího
Chov ovcí
-neustále klesá, česká vlna je méně kvalitní než dovážená a o skopové maso není zájem
Chov drůbeže
-kuřecí -zvýšila se poptávka,ale zvýšila se i cena(bylo tu také riziko ptačí chřipky, prováděly se kontroly)
-chov v oblastech vysoké koncentrace obyvatel
-produkce vajec stačí uspokojovat domácí spotřebu
Tradici má I chov ryb, I když spotřeba je velmi malá
Průmysl
Průmyslová výroba je tradičně hlavní složkou našeho hospodářství, na tvorbě HDP se podílí 38%, s rozvojem sektoru služeb se její podíl v 90. letech snížil, což odpovídá poměrům ve vyspělých zemích
Průmyslové oblasti
současné rozmístění průmyslu je výsledkem dlouhodobého historického vývoje
1.pás území podél severní hranice Čech od Sokolova přes Ústí nad Labem a Liberec k Náchodu
2.vnitrozemí Čech (Plzeň, pražská aglomerace, hradec králové-Pardubice)
3.na Moravě a ve Slezskuje to především Ostravsko, Brno a okolí, Olomouc, Zlín
1)těžba a zpracování nerostných surovin
2)výroba a rozvod elektřiny,plynu a vody
3)zpracovatelský průmysl
Těžební průmysl
-nedostatek nerostných surovin(vytěžené)máme jen některé suroviny,málo, dovážíme ropu, zemní plyn, kovy a řadu surovin pro chemický průmysl
-energetické suroviny:uhlí (máme;černé i hnědé)
ropa (máme málo;kvalitní-chem.farmaceutický průmysl)
zemní plyn (netěžíme)
Útlum těžkého průmyslu
Rudy železných kovů-ne
Barevné kovy-ne
Drahé kovy-v současné době ne
Stavební suroviny-kámen,písek,vápenec=>dostatečné množství
černé uhlí- těžba klesá (Ostravsko-koksové uhlí,Karviná,Frýdek-Místek,Kladensko),
hnědé uhlí- těží se (Podkrušnohoří), v Severočeském a Sokolovském hnědouhelném revíru probíhá těžba povrchovým způsobem, což vede k devastaci krajiny, většina hnědého uhlí směřuje do energetiky
ropa- J.Mor.(Hodonín),omezené množství,dovážíme ropovody (z Ruska a Německa)
uranová ruda-naše ur.rud.je dražší ve srovnání s Evropou, útlum (polit.vězeň)
těžba kovů- skončila,dovážíme
stavební suroviny-dostatek (kaolín,kámen,štěrky,písek,vápenec)-Karlovarsko, Plzeňsko
Výroba a rozvod elektřiny a plynu
-výrobu zabezpečují ze 78% tepelné elektrárny umístěné převážně u zdrojů paliva (Prunéřov, Tušimice, Dětmachovice) a na Labi (Mělník, Chvaletice)
-jaderné elektrárny se podílí na výrobě asi 20% (Dukovany, Temelín)
-vodní elektrárny jsou využívány jen ve špičkách a zajišťují asi 3% výroby elektřiny
.ropu a zemní plyn k nám přivádějí převážně transitní ropovody a plynovody (hlavně z Ruska, Německa)
Spotřební průmysl
-průmyslová odvětví,výroba určena pro spotřebitele (už se s ním dál nepracuje)
Textilní průmysl-základní surovina-vlna;musí být dostatek pracovní síly
-S.Čechy,S.Morava
-nadpoloviční většina žen
-Liberec,Varnsdorf,Náchod,Šumperk
Oděvní průmysl-velká města
-skomírá(zboží z Asie)
-Strakonice+Nový Jičín(klobouky),Dobříš(rukavice)
Průmysl kožedělný a obuvnický-Dobříš,Trutnov,Skuteč
-Zlín,Otrokovice-obuvnický
Dřevozpracující průmysl-nábytek,…
-Sušice,Lipník nad Bečvou(sirky),Bystřice pod Hostýnem
(nábytek Thonet),České Budějovice(Koh-i-noor,tužky)
Hradec Králové (klavíry Petrof),Krnov(varhany)
Papírenský průmysl-potřeba vody,u vodních zdrojů.znečištění vody
-60% recyklovaný papír
-Větrní (Vltava),Ploučovice,Praha,Štětí,Olšany(toaletní papír)
Sklářský průmysl-mezinárodní trh,umělecké výrobky
-Jablonec (bižuterie),Liberec,Novy Bor,Kamenický Šenov
(mlékárny,pekárny)
Potravinářský průmysl-ve velkých městech (výrobek,který se rychle kazí)
-v zemědělských oblastech (cukrovary,konzervárny,lihovary)
Pekárenský průmysl:1) průmyslové pekárny (člověk nezasahuje)
2) malopekárny
-Opavské pekárny (Opavia),Pardubice (perník)
Mariánské Lázně (lázeňské oplatky),Štramberk (uši)
-Hořice (trubičky)
Mlékárenský průmysl-Valmez+Kunín (jogurty), Olomouc (sýry)
České Budějovice (Želetava-tavený sýr),Praha (trvanlivé mléko)
Pivovarnictví,sladovnictví:Praha-největší výroba piva(Staropramen,Braník)
Plzeň: (Prazdroj,Gambrinus)
České Budějovice: (Budvar),Nošovice (Radegast)
Čokoládovny:závislé na dovozu surovin
Ústí nad Labem,Olomouc,Praha,Velim
Tabákový průmysl:Kutná Hora,Hodonín (START)
Výroba nápojů:-podniky,kde stáčí minerální vodu
Karlovy Vary,Poděbrady,Hanácká kyselka
Masný průmysl-zpracování masa
-Martinov u Ostravy
-J.Morava:Kostelec,Krahulčí,Krásno
Jééé, nechtěla bych... obzvlášť zeměpis, mě dělá hrozný problémy se naučit názvy takových těch malých městěček a tak.. to je hrůza! :D